A co bude dál?

11. června 2017 v 21:31 | Mr.MC |  Něco jako deník

Co je správné a co ne, se rozhoduji nějakou dobu srdcem, už jsem další článek na tento týden psát nechtěl, ale věřím, že je to správně, navíc už jsem unavený z toho jak někteří jedinci mají neustále nutkání mi sdělovat, že odstěhovat se od rodičů by pomohlo, opravdu si myslíte, že tím někomu pomůžete? Ne.

Tak tím začnu, kdybych měl kam, tak se okamžitě odstěhuji, jenže v mé cenové kategorii jsou byty nesmyslně hodně vzácné, nemůžu za to, že na single a invalidní tvory tento stát nemyslí a já prostě se svým malým ID hledám byt těžko, to že ještě bydlím tady neznamená, že se nesnažím, automaticky předpokládat, že úmyslně s odstěhováním otálím je urážlivé, skutečně mi nikdo nemusí vykládat, že odstěhovat se by hodně vyřešilo a ničemu tím neprospějete, až bude kam odstěhuji se a protože se velice snažím, tak jednoho dne vlastní byt mít budu, je to jen otázka času.

Důvodem mého odstěhování od rodiny není jen to, že mi je 31, můj dobrý kamarád s matkou bydlel snad ještě v padesáti a odstěhoval k přítelkyni, kterou si měl brát - proti tomu nic nemám, a taky tu u mě nejde jen o to, že takový krok je správný, stojí tu rovněž fakt, že moji rodiče jsou tvrdě proti mé transsexualitě a nutí mě žít v roli ženy, přestože jsem muž, nehodlám tyhle lidi mít ve svém životě, setrvávám tedy jen proto, že nemám kam se odstěhovat.



Já ale nechci napořád zůstat v České republice, nijak mi nevadí a mám jí rád jako i lidi v ní, narodil jsem se tu, ale moje srdce patří New Yorku, nevýslovně mě přitahuje a moje srdce po něm teskní, cítím, že tam jsem doma a tak se snažím vrátit domů, v NYC se ale žije draze, proto možná budu volit ATL, kterou bych bral jako alternativu, ale ani tam není nejlevněji. Bude to všechno ještě chtít hodně dřiny. Ale sami vidíte, že psát mi o tom, že by hodně pomohlo se odstěhovat je nošení dříví do lesa. Žiji tam kde teď jen proto, že musím, ne proto že chci. Vždycky po takové větě mám chuť skočit pod vlak.

Za správnou věc považuji bez ohledu na názor rodičů nebo kohokoliv svou TS vyřešit a podstoupit změnu pohlaví, skutečně nechci aby v tomto mém životě hrála roli moje matka nebo můj otec a rozhodně nehodlám se za své postoje stydět, všichni měli 16 let na to, aby mě přijali takového jaký jsem, necítím ale žádnou zlobu, zloba a vztek ničí jen svého nositele a ničí zdraví, díky depresím a neřešené TS, která bolí, psychicky bolí mám zdraví podlomené už dost.

Změna pohlaví je správně, pohlaví duše a těla musí být stejné, změna není proti přírodě, proti přírodě je, když matka nutí své dítě, aby žilo jak nechce, matka by měla své dítě chránit a snažit se mu poskytnout spokojený život. Těžkost takové situace vůči matce se nedá popřít, ale nijak to ponižuje sobeckost toho aktu, protože každý člověk, který nutí druhého být to co si představuje a zakazuje mu, aby byl to co je ve skutečnosti, patří mezi sobecké lidi.

Můj život je jako z nějakého filmu, proto na něm stavím knihu, kterou píši, hodně jsem se ptal, zda konám správně, už vím, že ano, ona vyjde. Tady se to asi chvílemi nezdá, ale pokud se snažím umím být ve psaní skvělý.

Ano, spolupořádám koncert flétnisty, aby se s ním klienti z centra ve městě, kde dělám dobrovolníka, mohli setkat a navzdor kolik nervů, času a několik financí mi to už sebrala, vše činím bez nároku na finanční odměnu a dokonce budu během koncertu překládat, zdarma, dobrovolnictví se věnuji v tom zařízení 11 let. Mým další projektem bude promítání projektů jednoho tvůrce v ČR, jelikož v našich kinech ještě nevysílaly, podpořím tím nejen tohoto báječného a talentovaného člověka, ale také LGBTQ komunitu, opět… bez nároku na odměnu, prostě dělám lepší den druhým, pomáhám druhým a jsem tu pro ně.

Všechno tohle považuji za správné věci, včetně toho být tím kým jsem a ne tím, kým mě chtějí mít ostatní. A… ani na blogu.cz nezůstanu, protože ten se stal potápějícím se Titanicem, pokud bilancujeme o tom, co je a není správně, tak musím podotknout, že odejít jinam patří mezi šťastné volby, nebo si aspoň zálohujte články.

Považuji za správnou věc ukázat to, kdo jsem a čím jsem, už se nehodlám stydět za to, že patřím mezi transsexuály, buď to ostatní přijmou nebo ne, správně také je nic si nedělat z "co tomu řeknou lidi". Rodiče tím hodně operovali a oponovali, když jim docházeli argumenty proti mé TS, ale hlavní není mínění "lidí", ale váš pocit ze sebe sama, hlavně vy musíte mít ze sebe dobrý pocit a přijmout se takového / takovou jací jste.

Hlavně neztrácejte čas sebelítostí a ohlížením se na to, co chtějí vaši rodiče nebo partneři, je to váš život a vy ho žijete, ne oni. Už dobře vím, že ten, kdo mě nedokáže mít rád takového jaký jsem, ale pořád má potřebu mě nutit žít podle jeho představ, toho ve svém životě nepotřebuji. Posílám slůně pro štěstí vám všem.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 11. června 2017 v 22:14 | Reagovat

"zloba a vztek ničí jen svého nositele" tak k tomu výroku sa podpisujem na 100%. A vlastne s mnohými myšlienkami plne súhlasím.
Ten, kto nebol v situácii, že nemá kam odísť ťa ťažko pochopí. A hlavne to, že niektoré veci ovplyvniť nedokážeš aj keby si sa pokrájal.
Ale trpezlivým patrí svet ;-)
Každopádne ti držím všetky prsty čo mám. A ty môžeš na moment podržať mne aby sa mi podaril plán s vlastnou stránkou...

2 mr-mc mr-mc | 11. června 2017 v 23:18 | Reagovat

[1]: Ano' Trpělivým patří svět :) A moje trpělivost je nekonečná. :) Díky za podporu a samozřejmě taky ti držím věechny prsty a moc na tebe myslím at se ti plán podaří! Jsem s tebou a posílám pozitivní energii :)

3 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 12. června 2017 v 15:41 | Reagovat

[2]: ďakujem! Fakt nerozumiem ľuďom, ktorí nevidia aký si fajn chlap 8-)

4 mr-mc mr-mc | 15. června 2017 v 15:30 | Reagovat

[3]: Díky, :) tohle mě opravdu pohladilo u srdce. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama